Analýzy

Průmyslová produkce v říjnu oproti září vzrostla o výrazných 2,8 % a v meziročním srovnání se zvýšila o 1,9 %. Za silným meziměsíčním růstem průmyslu stálo v říjnu především zlepšení v automobilovém sektoru, když předchozí měsíce výrobu automobilů negativně ovlivňovaly problémy v dodavatelských řetězcích. Říjnový výsledek průmyslu je tak nutné brát v kontextu velmi slabého 3. čtvrtletí, když hodnota průmyslové produkce se v říjnu jen dotahovala na hodnotu produkce z 2. čtvrtletí (v říjnu produkce 0,4 % pod 2. čtvrtletím).

Tento komentář je reakcí na článek, který v minulém týdnu vyšel pod názvem Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt a který v různých obměnách stále rezonuje v českých médiích.

Snížení úrokových sazeb na zasedání sedmičlenné bankovní rady ČNB v listopadu neprošlo. Pro snížení sazeb o 0,25 p. b. hlasovali jen dva členové bankovní rady (Frait a Holub?), což nestačilo. Zbylých pět centrálních bankéřů hlasovalo pro stabilitu úrokových sazeb. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak zatím i nadále setrvává na úrovni 7 %.

Domácí ekonomika ve 3. čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) poklesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 % a meziročně poklesla o 0,6 %. To, že bude hrubý domácí produkt (HDP) ve 3. čtvrtletí v červených číslech, již dopředu avizovaly slabé letní statistiky z průmyslu a z maloobchodu a ani výsledky zahraničního obchodu nebyly přes léto nijak oslnivé.

V ČR se obvykle výsledky parlamentních voleb do kurzu koruny nepromítají. A pokud již ano, tak zcela marginálně. U našeho severního souseda, v Polsku, je však historicky reakce finančních trhů na výsledky voleb výraznější. To se projevilo i v úvodu tohoto týdne, kdy se vítězství opozice v polských parlamentních volbách odrazilo do prudkého posílení polského zlotého (vůči euru přes 2 %) i tamního akciového trhu (WIG 20 – necelých 9 %).

Komentovat politiku mi nepřísluší a komentovat výsledek parlamentních voleb na Slovensku již vůbec ne. Zároveň však bylo již mnohokráte potvrzeno, že ekonomický vývoj v dané zemí má prokazatelné dopady na to, jak voliči hlasují. Zjednodušeně platí, že čím se ekonomice a jejím občanům daří hůře po delší dobu, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že část voličů bude frustrovanější a podle toho budou i hlasovat. Na tom koneckonců není nic divného, historie toto již mnohokráte potvrdila.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v souladu s předpoklady ponechala na dnešním zasedání úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, 2T Repo, tak setrvává na 7 %. Naposledy se sazby měnily loni v červnu. ČNB tak nenapodobila další centrální banky (maďarskou MNB a polskou NBP) ve středoevropském regionu, které v září sazby snižovaly. Bankovní rada ČNB se většinově (všech sedm členů) vymezila proti základnímu scénáři aktuální makroekonomické prognózy, který nastiňuje první snížení sazeb již na 3. čtvrtletí.

Koruna se vůči euru od minulé středy nachází pod silným prodejním tlakem a výrazně oslabuje. Dnes ráno (12/9) se již obchodování dostalo nad hladinu 24,60 CZK/EUR, což jsou nejslabší hodnoty české měny od loňského října. Koruna se tak velmi rychle přibližuje úrovním (zhruba hladina 24,70 CZK/EUR), na kterých loni v létě intervenovala Česká národní banka (ČNB).

Ve 2. čtvrtletí letošního roku se nad úroveň HDP z 4. čtvrtletí 2019 přehouplo Španělsko a ČR tak zůstává jedinou zemí EU, která doposud nepřekonala úrovně HDP z před začátku pandemie Covidu19. Vzhledem k tomu, že se od poloviny loňského roku domácí ekonomika pohybuje na hranici recese a že ani od druhé poloviny letošního roku nelze očekávat nějaké výraznější oživení HDP, tak se ČR nad předcovidové hodnoty výstupu vrátí pravděpodobně až v roce 2024.

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání překvapila. S úrokovými sazbami se sice oficiálně nehýbalo a hlavní úroková sazba tak zůstává na 7 %, ale v tiskové zprávě k zasedání bylo uvedeno, že bankovní rada formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. To vyznívá tak, že se ČNB vydává na cestu ukončení politiky silné koruny, což se sice následně guvernér A. Michl snažil na tiskové konferenci popřít, ale otázkou je, zda se mu to dostatečně povedlo.

Koruna vůči euru ve druhé polovině července začala výrazněji oslabovat a obchodování se přesunulo nad hranici 24 CZK/EUR. V úvodu tohoto týdne se dokonce krátce obchodovalo nad hladinou 24,10 CZK/EUR, což byly nejslabší hodnoty koruny od začátku letošního roku.

V několika posledních komentářích jsem se věnoval tomu, že inflační tlaky v ČR začínají evidentně ustupovat a zároveň dochází i ke zhoršování vyhlídek pro vývoj české ekonomiky v nadcházejících měsících. Obojí, bohudík v případě inflace, avšak bohužel v případě ekonomického vývoje, se v průběhu času stále jasněji potvrzuje.

Posilování koruny vůči euru se ve 2. čtvrtletí letošního roku přerušilo. Od začátku letošního roku koruna až do poloviny dubna kontinuálně posilovala s výjimkou března, kdy na finančních trzích došlo k nárůstu rizikové averze kvůli krachu amerických bank a peripetiím kolem švýcarské Credit Suisse. Zhruba od poloviny dubna naopak koruna pomalu, ale jistě, vůči euru oslabuje.

Překvapení s úrokovými sazbami se nekonalo, když bankovní rada ČNB ponechala na červnovém zasedání úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou, dvoutýdenní repo, na 7 %. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady a dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Finanční trh s tímto výsledkem počítal, což bylo vidět i na slabé reakci koruny.

V poslední době chodí z domácího průmyslu velmi rozporuplná čísla a květnový indikátor důvěry v průmyslu toto jen potvrdil. Od letošního února se situace v průmyslu (podle indikátoru důvěry) rychle zlepšovala, ale nyní v květnu došlo opět k výraznému poklesu důvěry (meziměsíční pokles o 8,2 bodu). Důvodem je to, že průmyslové podniky výrazně snížily očekávaní ohledně vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících. To se týká především podniků v odvětví automotive. Květnová čísla z průmyslu tak začínají opět více korespondovat s indexem PMI, který zhoršení výrobní aktivity signalizoval již v dubnu (42,8 bodu). Dlouhodobě negativně přitom české průmyslové podniky hodnotí současnou celkovou poptávku, na čemž se nic nezměnilo ani v květnu.

Pokud na úvod tohoto komentáře napíši, že je inflace v ČR na ústupu, tak si mnozí z Vás pravděpodobně začnou ťukat na čelo. Meziroční růst cenové hladiny v dubnu o 12,7 % je totiž stále hodně vzdálen 2 % inflačnímu cíli České národní banky (ČNB) a hodnotám, na kterých se inflace dlouhodobě pohybovala do poloviny roku 2021.

Bankovní rada ČNB ponechala na dnešním zasedání úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou, dvoutýdenní repo, na 7 %. Důležité, že jestřábí křídlo v bankovní radě (BR) začíná posilovat, když pro zvýšení sazeb hlasovali tři členové (určitě Holub a pravděpodobně Kubíček a Procházka) ze sedmičlenné BR. Koruna díky tomu vůči euru posílila pod hladinu 23,50 CZK/EUR.

Květnové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se blíží (3/5) a po delší době panuje trochu nejistota ohledně toho, zda centrální bankéři přeci jen nezvýší úrokové sazby.

Posilování koruny v letošním roce zatím nebere konce. Vůči euru dnes koruna posílila pod hladinu 23,30 CZK/EUR, vylepšila tak svoje letošní maxima a zároveň se pohybuje na nejsilnějších hodnotách od července 2008. Koruna však výrazně neposiluje pouze vůči euru, ale i vůči americkému dolaru, britské libře či polskému zlotému. V případě dvou posledně jmenovaných měn se nachází v blízkosti svých historických maxim.

Padesát, dvacet pět, nula. Takto ve zkratce lze charakterizovat březnová zasedání centrálních bank v eurozóně, v USA a v ČR. Zatímco zasedání Evropské centrální banky a amerického Fedu již proběhla, tak bankovní rada České národní banky (ČNB) zasedá až v příštím týdnu, konkrétně ve středu 29. března.

Koruna v závěru února a na úvod března vůči euru prudce posiluje až pod hladinu 23,50 CZK/EUR a vylepšuje tak letošní maxima. Od začátku letošního roku si česká měna vůči euru připsala již přes 3 %. Nic se nemění na tom, že koruna je vůči euru aktuálně nejsilnější od července 2008.

První polovina února přinesla mimo jiné tři zajímavé události. Naposledy ve starém složení zasedala bankovní rada České národní banky (ČNB). Český statistický úřad zveřejnil velmi očekávaný výsledek lednové spotřebitelské inflace. A časově poslední událostí je nové složení bankovní rady.

Únorové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se obešlo v podstatě bez jakýchkoliv překvapení. Úrokové sazby byly opět ponechány beze změny s hlavní sazbou na 7 % a závazek nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny zrovna tak.

Koruna vůči euru na úvod nového roku posílila pod hranici 24 CZK/EUR, což jsou nejsilnější hodnoty české měny od r. 2011. Ještě silnější byla koruna jen v roce 2008, před vypuknutím finanční krize, kdy se krátce podívala pod hladinu 23 CZK/EUR. Pokud tak nebudeme brát v potaz specifický rok 2008, tak se koruna aktuálně de facto pohybuje vůči euru v blízkosti historických maxim.

Jednou z neznámých pro nadcházející rok je to, jak prudce zpomalí globální ekonomika a zda se větší část vyspělých zemí dokáže vyhnout hospodářské recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na začátku letošního roku uvedla, že se letos třetina světa propadne do hospodářské recese. Podle zatím aktuální prognózy MMF letos globální ekonomika zpomalí na 2,7 %, přičemž tzv. vyspělé ekonomiky porostou jen o 1,1 %. Rozhodně nelze vyloučit, že MMF svoji prognózu pro letošek ještě zhorší.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala na prosincovém zasedání nepřekvapivě úrokové sazby opět beze změny a hlavní sazba, dvoutýdenní repo, tak setrvává na úrovni 7,00 %. Naposledy se přitom sazby zvyšovaly v červnu, kdy byl ještě guvernérem J. Rusnok.

S čerstvými inflačními čísly za listopad se do popředí zájmu opět dostávají otázky o vrcholu inflace a o tom, jak dlouho bude trvat, než se meziroční inflační růst vrátí ke 2 %. Na následujících řádcích se však věnuji jiné otázce a to srovnání vývoje inflace ve středoevropském regionu a to konkrétně mezi ČR, Maďarskem a Polskem.

Vývoj na eurodolaru byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku hodně jednostranný. Kontinuální posilování amerického dolaru, přičemž krátkodobé korekce na dočasně silnější eurové úrovně bylo vhodné využít pro nákup americké měny.

Domácí ekonomika ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ poklesla oproti 2. čtvrtletí o 0,4 % a v meziročním srovnání tempo růstu HDP zvolnilo na 1,6 %. Jedná se o první mezikvartální pokles HDP od 1. čtvrtletí 2021.

Zářijová inflační čísla, která publikoval Český statistický úřad, ukázala, že se vrchol inflace zatím odkládá. Spotřebitelské ceny v září totiž vzrostly oproti srpnu o 0,8 % a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 18 % ze srpnových 17,2 %. A popravdě řečeno další růst cen potravin a energií v nadcházejících měsících může dostat meziroční inflaci ještě blíže 20 %.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v souladu s předpoklady ponechala úrokové sazby beze změny v poměru 5 ku 2. Tj. dva členové bankovní rady, téměř s jistotou se jednalo o M. Moru a T. Holuba, hlasovali pro zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba tak setrvává na 7,00 %.

Zářijové zasedání americké centrální banky (Fed), respektive výboru pro měnové záležitosti (FOMC), potvrdilo, že se Fed nyní zaměřuje primárně na cenovou stabilitu a to na úkor pracovního trhu. Fed totiž v souladu s odhady potřetí v řadě zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 procentních bodů, která se tak posunula do rozmezí 3 – 3,25 %.

EURCZK (USDCZK) - Na kurz koruny má i nadále dominantní vliv Česká národní banka. EURUSD - Parita není konečná, další oslabení eura i nadále pravděpodobnější variantou. PLNCZK - Koruna vůči zlotému – v nejbližších měsících směřujeme ke stabilitě.

Srpnový podíl nezaměstnaných osob potvrzuje, že se situace na pracovním trhu začíná zhoršovat. Je přitom obvyklé, že v srpnu oproti červenci většinou nezaměstnanost stagnuje, případně dochází k jejímu mírnému snížení, pokud je pracovní trh schopný absorbovat červencový sezonní nárůst nezaměstnaných.

Dnes zveřejněné údaje o vývoji domácí ekonomiky (HDP) za 2. čtvrtletí pozitivně překvapily. Oproti předběžnému odhadu ze závěru července (+0,2 % k/k a 3,6 % r/r) byl totiž růst HDP revidován směrem vzhůru na 0,5 % k/k a 3,7 % r/r. Pozitivem je samotný růst HDP, který v kombinaci s 1. čtvrtletím vytváří dobré základy pro to, aby domácí ekonomika letos vzrostla minimálně o 2 %. Kladně lze hodnotit i to, že spotřeba domácností v mezičtvrtletním srovnání de facto stagnovala. A v neposlední řadě slušně rostly investice.

Červencové růsty spotřebitelské inflace v ČR (17,5 % r/r) i v USA shodně zaostaly za tržními odhady a v případě ČR i po dlouhé době za inflační prognózou České národní banky (ČNB) s 18,8 %. Obratem se objevila řada komentářů, že inflace již dosáhla vrcholu (to platí primárně pro USA) a že to nejhorší je již za námi. Debatu o kulminaci spotřebitelské inflace (CPI) v tomto týdnu přiživilo i červencové zpomalení tzv. výrobní inflace (PPI) v ČR na 26,8 r/r a rovněž i rozhovory s centrálními bankéři E. Zamrazilovou a J. Fraitem.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v novém složení v čele s A. Michlem zasedala již v minulém týdnu a bylo k tomu již napsáno mnohé. Přesto podle mě neuškodí s chladnou hlavou zasedání zanalyzovat a vyvodit závěry směrem do nadcházejících měsíců. ČNB v souladu s předpoklady úrokové sazby ponechala beze změny (hlavní sazba na 7 %), stejně jako informaci, že bude bránit devizovými intervencemi korunu. Zde tedy k žádnému překvapení nedošlo, ačkoliv část finančního trhu očekávala, že by ČNB sazby přeci jen mohla sazby mírně zvýšit.

Zveřejněný rozhovor s členem bankovní rady České národní banky (ČNB) O. Dědkem přinesl další střípek do mozaiky toho, jak uvažují centrální bankéři, respektive někteří centrální bankéři. O. Dědek v rozhovoru obhajoval devizové intervence proti oslabení koruny s tím, že se jedná o vhodnější nástroj na boj s inflací, než jsou úrokové sazby.

Euro vůči americkému dolaru poprvé od prosince 2002 zamířilo na paritu, tj. na úroveň 1 USD/EUR a společná evropská měna je tak vůči dolaru aktuálně nejslabší za posledních téměř dvacet let.

Kurz koruny bude během léta a pravděpodobně i po celou druhou polovinu letošního roku silně svázán s měnovou politikou České národní banky (ČNB) a s aktivitou ČNB na devizovém trhu. Vzhledem k významným personálním změnám v bankovní radě ČNB od začátku července je navíc vývoj koruny zatížen velkou dávkou nejistoty a to téměř výhradně směrem ke slabšímu kurzu koruny. V určitém slova smyslu se tak vracíme zpět do období 2013 – 2017, kdy o kurzu koruny primárně nerozhodovaly tržní síly, ale sedmičlenná bankovní rada ČNB.

Hádanka ohledně nového složení bankovní rady ČNB byla dnes oficiálně rozluštěna. Novou viceguvernérkou byla jmenována E. Zamrazilová. Novou členkou rady se stala K. Kubelková a novým členem J. Freit. Znovu tak do funkce nebyl zvolen ani viceguvernér T. Nidetzký ani V. Benda.

Průmysl, a platí to především ten automobilový, se od konce loňského léta nenachází v nijak oslnivé kondici a poslední čísla naznačují, že žádné zlepšení očekávat v tomto směru příliš nemůžeme. Spíše naopak, druhá polovina letošního roku bude pro průmyslové podniky zatěžkávací zkouškou.

Za pozornost stál v tomto týdnu obsáhlý rozhovor s nadcházejícím guvernérem ČNB A. Michlem, ve kterém se kromě nastavení měnové politiky a reakce koruny na oficiální jmenování nového guvernéra rozebíralo například i to, jak by se mohlo nakládat s vysokými devizovými rezervami ČNB.

Jmenování A. Michla novým guvernérem České národní banky (ČNB) vzbudilo v minulém týdnu řadu ohlasů a často i negativních komentářů kvůli jeho vztahu s minulým premiérem A. Babišem. Pojďme se však na nového guvernéra podívat nezaujatou optikou a nastínit to, co můžeme ve druhé polovině letošního roku od samotného guvernéra, potažmo od celé bankovní rady ČNB, očekávat.

Bankovní rada ČNB na květnovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Podle mě jsou vyrovnané šance na zvýšení sazeb o 50 či o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, se tak posune na 5,50 %, případně na 5,75 %. V obou případech to znamená, že se hlavní sazba dostane na nejvyšší úroveň od roku 1999.

Po zasedání Evropské centrální banky (ECB) v minulém týdnu se opět o něco zvýšila pravděpodobnost, že posilování amerického dolaru vůči euru ještě není u konce. Zatímco americký Fed pro nadcházející měsíce i druhou polovinu letošního roku signalizuje velmi agresivní utahování měnové politiky, tak ECB si zatím drží o poznání umírněnější tón. V tuto chvíli to vypadá, že se ECB k prvnímu zvýšení úrokových sazeb nedostane dříve než v září.

Před pěti lety na den přesně ČNB ukončila tzv. kurzový závazek, kdy od listopadu 2013 udržovala kurz koruny vůči euru nad hladinou 27 CZK/EUR. Shodou okolností se pět let od ukončení kurzového závazku zrovna kryje s dobou, kdy byla ČNB na začátku letošního března nucena intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny a kdy se začíná nahlas mluvit o tom, že by ČNB mohla proti současné vysoké inflaci bojovat odprodejem části devizových rezerv.

Bankovní rada ČNB na březnovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Nejpravděpodobnější variantou je zvýšení sazeb o 50 bazických bodů, ale nelze vyloučit ani výraznější zvýšení o 75 bazických bodů.

Americká centrální banka (Fed) v souladu s tržním odhadem na březnovém zasedání zvýšila poprvé od roku 2018 úrokové sazby a zároveň jasně avizovala, že je letos připravena sazby dále zvyšovat na každém po sobě jdoucím zasedání. V souhrnu tak letos může Fed sazby zvýšit kumulativně o 175 bazických bodů. Šéf Fedu J. Powell přitom nevyloučil, že na některém zasedání mohou být sazby zvýšeny rovnou o 50 bodů, když bude záležet na podmínkách. V nové prognóze Fed avizuje, že hlavní úroková sazba (Federal funds rate) se letos dostane až na 1,9 %, což je oproti prosincové prognóze s 0,9 % docela výrazná změna.

Odpojení ruského finančního systému od SWIFTu má podle mě jen omezený přímý dopad na kurz CZK vůči EUR, ale řetězovitý nepřímý dopad na kurz CZK může být obrovský. A to se nyní začíná ukazovat. Je nutné uvažovat v následující linii. Odpojení Ruska od SWIFTu a zmražení devizových rezerv ruské centrální banky znamená obrovský tlak na propad kurzu RUB, odstřižení ruských podniků od zahraničního financování a devizových obchodů, „run“ ruských občanů na banky s hrozbou velmi prudkého růstu inflace v Rusku a celkového hospodářského zhroucení země.

Riziková averze na finančních trzích v tomto týdnu výrazně vzrostla, což se podepsalo pod oslabení koruny vůči euru do rozmezí 24,50 – 24,60 CZK/EUR. Poté, co dnes ráno Rusko zahájilo masivní vojenský útok na Ukrajinu, koruna vůči euru oslabila k hranici 25 CZK/EUR, což jsou nejslabší hodnoty české měny v letošním roce. Téměř identický vývoj, prudké oslabování, lze pozorovat i v případě dalších středoevropských měn, maďarského forintu a polského zlotého.

Koruna vůči euru od prosincového zasedání České národní banky (ČNB) výrazně posilovala. Zatímco ještě těsně před vánočními svátky se obchodovalo na úrovni 25,20 CZK/EUR, tak 3. února, což je mimochodem datum únorového zasedání bankovní rady ČNB, se kurz krátce podíval pod hladinu 24,10 CZK/EUR. Koruna si tak za necelé dva měsíce připsala vůči euru k dobru přes 4 % a zároveň se dostala na nejsilnější hodnoty od roku 2011.

Bankovní rada ČNB na únorovém zasedání počtvrté v řadě razantně zvýší úrokové sazby. Opět tak není otázkou zda, ale o kolik. Nejpravděpodobnější podle mě je, že dojde ke zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, by se tím pádem dostala na 4,50 %, kde se naposledy nacházela v lednu 2002.

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání nakonec zvýšila úrokové sazby rovnou o 1 procentní bod (p.b.) místo očekávaných 0,75 p.b. Hlavní sazba tak nově činí 3,75 %. Dnešní zvýšení sazeb je sice nad tržním odhadem, ale tak úplně překvapivé to není, protože již předem někteří členové bankovní rady avizovali, že budou opět hlasovat pro výrazné zvýšení sazeb. Při pohledu na vývoj jádrové složky inflace nebo inflace ve službách se bankovní radě vlastně ani nelze divit, že takto reaguje, protože inflační dynamika je skutečně velice silná.

Bankovní rada ČNB na prosincovém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Podobně jako v listopadu tak ani v prosinci není otázkou zda, ale o kolik. Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je podle mě nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Zcela vyloučit však nelze ještě výraznější zvýšení sazeb. Hlavní sazba, dvoutýdenní repo, by se tak dostala minimálně na 3,5 %, kde se naposledy nacházela v říjnu 2008.

Domácí ekonomika na základě zpřesněného odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,5 % a v meziročním srovnání o 3,1 %. Oproti předběžnému odhadu z konce října byl HDP revidován mírně nahoru, což je určitě pozitivní zpráva.

Americký dolar vůči euru od letošního června víceméně kontinuálně posiluje a během listopadu zamířil pod hladinu 1,15 USD/EUR, což jsou nejsilnější hodnoty dolaru od loňského července. Co aktuálně stojí za posilováním americké měny a je reálné, že se dolar v nejbližších měsících podívá ještě na silnější úrovně?

Prudké zrychlení spotřebitelské inflace a zároveň rychle zdražující energie si mohou vybrat negativní daň v podobě utlumenějšího oživení spotřeby domácností ve 4. čtvrtletí letošního roku, což se v kombinaci se slabým výkonem průmyslu propíše do výrazného zpomalení domácí ekonomiky.

Listopadové zasedání bankovní rady ČNB nebude o tom, zda úrokové sazby zvyšovat či nikoliv, ale o tom, jak moc sazby zvýšit. Trh je nyní nastaven na zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, ale vzhledem k aktuálně prudce rostoucí inflaci nelze vůbec vyloučit, že bankovní rada zvýší sazby podruhé v řadě o 75 bazických bodů.

Předpoklad slabšího růstu domácí ekonomiky ve 3. čtvrtletí se naplnil. Hrubý domácí produkt (HDP) ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 1,4 % k/k a o 2,8 % r/r. Ve 3. čtvrtletí pokračovalo oživení spotřeby domácností a kladně k růstu přispívala i tvorba hrubého kapitálu, a to pravděpobně především díky zásobám.

Vývoj spotřebitelských cen v září opět výrazně překvapil směrem nahoru. Oproti srpnu spotřebitelské cen vzrostly o 0,2 % a v meziročním srovnání došlo k dalšímu zrychlení inflace na 4,9 % ze srpnových 4,1 %. Další výrazné zrychlení inflace tak potvrdilo oprávněnost prudkého zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání bankovní rady ČNB.

Středeční zasedání NBP přineslo velmi překvapivý výsledek, když NBP, respektive tamní bankovní rada RPP (Rada Polityki Pieniężnej), zvýšila úrokové sazby. Hlavní úroková sazba tak byla posunuta na 0,5 % z 0,1 %. Vzhledem k tomu, že se v Polsku aktuálně inflace nachází na 20letém maximu (v září předběžně 5,8 %), tak je vlastně samotné zvýšení sazeb zcela pochopitelné. Na druhé straně pro ty, kteří pravidelně sledují zasedání RPP, tiskové konference s A. Glapińskim a rozhovory s polskými centrálními bankéři, středeční rozhodnutí NBP překvapivé je.

Pokud se během zimy vžil termín dvourychlostní ekonomika, kdy se na jedné straně velmi dobře dařilo průmyslu a na straně druhé část sektoru služeb bojovala téměř o přežití, tak nyní lze pozorovat dvourychlostní vývoj v samém srdci české ekonomiky, tj. ve zpracovatelském průmyslu.

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání překvapivě zvýšila hlavní úrokovou sazbu rovnou o 75 bazických bodů na 1,50 %. V zářijových rozhovorech se sice většina členů bankovní rady vyjadřovala v tom smyslu, že je potřeba výrazněji zpřísnit měnovou politiku, avšak počítalo se zvýšením hlavní sazby „pouze“ o 50 bazických bodů.

Koruna v letošním roce vůči euru posilovala a doposud si dokázala připsat zisky přesahující 3 %. Na začátku září se kurz koruny k euru pohyboval v blízkosti hladiny 25,40 CZK/EUR a česká měna tak již dokázala vymazat velkou část ztrát související s nástupem pandemie Covidu19 z loňského února a března.

Pozornost finančních trhů je vždy v závěru srpna upřena směrem do Jackson Hole, kde se od roku 1982 koná tradiční konference centrálních bankéřů a ani tento rok nebude výjimkou. Letošní konference se uskuteční v termínu od 26. do 28. srpna, když klíčovou událostí bude projev šéfa americké centrální banky (Fed) J. Powella.

Téměř s jistotou lze říci, že na srpnovém zasedání bankovní rada ČNB opět přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb, a to i přes to, že růst domácí ekonomiky ve 2. čtvrtletí zklamal. Konkrétně dojde ke zvýšení hlavní dvoutýdenní repo sazby o 0,25 p. b. na 0,75 % a lombardní sazby na 1,50 %. Diskontní sazba zůstane podobně jako v červnu beze změny na 0,05 %.

Je potřeba provést strategickou revizi měnové politiky. To byla jedna z prvních věcí, kterou Ch. Lagardeová oznámila po nastoupení do úřadu prezidentky Evropské centrální banky (ECB) v listopadu 2019.

Červnový výsledek indexu PMI ve výrobním sektoru přinesl další nárůst na 62,7 z květnových 61,8 bodu, což je nové historické maximum tohoto indexu v ČR a vylepšený rekord z května.

Bankovní rada ČNB na červnovém zasedání v souladu s mými odhady přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. ČNB se tak společně s maďarskou MNB zařadila mezi centrální banky vyspělých zemí, které jako první zahájily post-pandemický cyklus utahování měnové politiky.

Zrychlující spotřebitelská inflace a oživení ekonomické aktivity se v posledních měsících stále významněji týká i eurozóny. Meziroční růst spotřebitelské inflace v první polovině letošního roku postupně zrychloval až na květnová 2 %.

Kanadský dolar (CAD) je v letošním roce doposud nejsilnější měnou v rámci tzv. majors (AUD, EUR, GBP, CHF, JPY, USD) a za necelých pět měsíců letošního roku je vůči němu slabší dokonce i česká koruna (CZK), která jinak vůči většině měn poměrně slušně posiluje.

Hluboký pokles domácí ekonomiky v loňském roce a část sektoru služeb uzemněná protiepidemickými opatřeními. To jsou jednoznačné argumenty pro to, aby nezaměstnanost výrazně rostla. To se však nestalo.

Květnové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se ponese ve velmi podobném duchu jako tomu bylo u předchozích zasedání v letošním roce.

Zdá se to být již pravidlem, že v době ekonomické recese, na kterou vlády a centrální banky reagují uvolněnou hospodářskou politikou, se začínají ve veřejnosti zvyšovat obavy z budoucí vysoké inflace.

Je konec března a 1. čtvrtletí letošního roku je de facto za námi. Tvrdých dat z domácí ekonomiky zatím mnoho publikováno nebylo, avšak čtvrtletí plné omezení a uzavírek dává jednoznačně tušit, že z pohledu hrubého domácího produktu (HDP) to žádná sláva nebyla.

V příštím týdnu zasedá bankovní rada České národní banky (ČNB) a tak neuškodí podívat se blíže na to, co je možné od březnového zasedání očekávat. Téměř s jistotou lze říci, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny.

Průmyslové podniky si za posledních dvanáct měsíců prožily hodně dynamický vývoj. Loni na jaře byla řada z nich nucena přerušit výrobu, a to včetně mamutích závodů jako např. Škoda Auto, na které je řetězově navázána řada subdodavatelů.

Hlavním cílem Evropské centrální banky (ECB) je udržovat cenovou stabilitu. Konkrétně je hlavní cíl vymezen jako inflace pod, ale v blízkosti 2 % ve střednědobém horizontu. O tom, zda je přesně takto vymezený inflační cíl vhodně definován lze polemizovat, ale to není tématem tohoto komentáře.

Vývoj domácí ekonomiky v závěru loňského roku velmi pozitivně překvapil. Podle předběžného odhadu totiž HDP vzrostl o 0,3 % mezičtvrtletně a meziroční pokles činil 5,0 %, tj. stejně jako ve 3. čtvrtletí.

Koruna dnes dopoledne posílila pod hranici 26 CZK/EUR (25,98 CZK/EUR), kde se naposledy nacházela loni v březnu.

V rámci transparentnosti měnové politiky by bylo určitě vhodnější oficiálně zavést kurzovou hladinu, pod kterou si RPP nepřeje, aby zlotý posílil.

Intervence NBP dávají i nedává smysl, když záleží především na tom, z jakého úhlu pohledu se na ně díváme. Pohled na důležité makroekonomické proměnné jako je obchodní bilance či běžný účet platební bilance (obě přebytkové) potřebné argumenty pro intervence nenabízejí.

Prosincové zasedání bankovní rady ČNB podle předpokladu žádné změny v nastavení měnověpolitických parametrů nepřineslo. S úrokovými sazbami se nehýbalo a hlavní úroková sazba zůstala jednomyslně ponechána na úrovni 0,25 %.

V listopadu se dále rozevřely pomyslné nůžky mezi vývojem v sektoru služeb a v průmyslu. Druhá vlna pandemie Covid19 si na podzim vyžádala nové kolo vládních omezení, a to jak v ČR, tak i ve většině zemí EU.

Bankovní rada ČNB ponechala na listopadovém zasedání jednomyslně úrokové sazby beze změny na stávajících úrovních. Centrální bankéři ostatně v rozhovorech během října poměrně jasně avizovali, že v listopadu preferují hlasovat pro stabilitu úrokových sazeb.

Měny středoevropského regionu, tj. česká koruna, maďarský forint a polský zlotý, od začátku září vůči euru významně oslabily. Zhoršení sentimentu na finančních trzích a nárůst tržní volatility přinesly výprodeje rizikových aktiv, což se negativně promítlo i do vývoje ve středoevropském regionu.

Se začátkem pandemie Covid-19 vyvstala řada možných scénářů hospodářského vývoje. A zkraje října čtvrtletí stojí za to si tuto „abecedu“ trochu aktualizovat.

Vyhlídky domácího hospodářského vývoje se po optimistickém létě začínají opět povážlivě horšit. Zatímco ekonomická aktivita ve 3. čtvrtletí začínala po tragickém jaru nabírat slušné obrátky, tak výhled na závěr letošního roku je hodně nejistý.

Za červnovým růstem inflace stály podobně jako v květnu v první řadě vyšší ceny alkoholu a tabákových výrobků, když tyto položky oproti dubnu v souhrnu vzrostly o 2,9 %.

Květnová čísla maloobchodu vypadají na první pohled velmi pozitivně. Tržby meziročně dokonce vzrostly, což je silně v kontrastu například s meziročním propadem průmyslové produkce.

Květen přinesl dvouciferné výsledky průmyslu. Oproti dubnu průmyslová produkce v květnu vzrostla o 13,8 %, avšak v meziročním srovnání průmysl zaznamenal hluboký pokles produkce o 25,7 %. Povzbudivý není ani hluboký pokles nových zakázek o 34,7 % r/r.

Červnové zasedání bankovní rady ČNB se v souladu s předpoklady obešlo bez překvapení. Úrokové sazby byly ponechány beze změny. Hlavní sazba tak setrvá na 0,25 % a diskontní na 0,05 %. Ostatně sazby již v podstatě není ani kam dále snižovat, když se aktuálně nacházíme de facto na technické nule.

Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu velmi svižně vzrostly o 0,4 %, avšak v meziročním srovnání inflace výrazně zpomalila na 2,9 % z dubnových 3,2 %. Meziroční inflace se tak letos poprvé nacházela těsně pod horní hranicí tolerančního pásma České národní banky, tj. pod 3 %.

Průmysl v dubnu byl ještě více než v březnu zasažen vládními opatřeními na zastavení pandemie Covid-19. Automobilky působící v ČR měly i po větší část dubna zastavenou produkci a k významnému omezení činností byla nucena přistoupit i řada dalších podniků ve zpracovatelském průmyslu. Výpadek automobilového průmyslu se velmi negativně promítl i do výkonu dubnového zahraničního obchodu, když produkce automobilů a zahraniční obchod jsou významně propojené nádoby.

Řada spotřebitelů, která se z různých důvodů nákupům přes internet dříve vyhýbala, navíc zjistila, že objednat si zboží přes internet není tak obtížné a má i řadu výhod. Koronavirová pandemie tak ještě uspíšila přesun nákupu zboží z kamenných obchodů na internet a internetoví prodejci získali nové zákazníky.

Výraznější dopad pandemie a to, jak moc zaměstnavatelé najeli na úsporná opatření, se však ve větší míře promítne teprve do vývoje mezd za 2. čtvrtletí. Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci.

O hloubce poklesu domácí ekonomiky za celý letošní rok můžeme zatím pouze spekulovat. Důležité bude nejen to, jak prudký pokles HDP vykáže 2. čtvrtletí, ale především to, jak rychlé bude oživení ekonomiky ve 2. polovině letošního roku. Reálný je interval letošního poklesu české ekonomiky mezi 5 % až 10 %.

Pokud se tak v nadcházejících čtvrtletích něčeho opravdu obávat, tak jednoznačně růstu nezaměstnanosti, z něho vyplývající slabé poptávky a výsledně desinflačních až deflačních tlaků. Naopak hrozba vysoké spotřebitelské inflace či rovnou hyperinflace je v českých podmínkách, stejně jako ve „vyspělém“ světě, zcela minimální.

Domácí ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ v 1. čtvrtletí letošního roku poklesla o 3,6 % mezičtvrtletně a o 2,2 % meziročně.

Spotřebitelské ceny v dubnu oproti březnu poklesly o 0,2 % a v meziročním srovnání růst inflace zpomalil na 3,2 % z březnových 3,4 %.

Komentář k zasedání bankovní rady ČNB (7. 5. 2020)

Komentář k průmyslové produkci – březen 2020

Dnešní zasedání bankovní rady ČNB nepřekvapilo. Centrální bankéři sice přistoupili k výraznějšímu snížení úrokových sazeb, ale všechny avizované kroky ČNB lze označit jako úpravy parametrů standardní měnové politiky.

Od druhé poloviny února na finančních trzích pozorujeme takovou míru nejistoty, kterou jsme zde měli naposledy v krizových letech 2008 a 2009.

Výhled na letošní růst české ekonomiky se v posledních týdnech rapidně zhoršil. Vládní opatření představená v posledním týdnu, přerušení produkce v největší české automobilce a značná nejistota mezi firmami i spotřebiteli.

Bankovní rada ČNB na nadcházejícím únorovém zasedání podle mě úrokové sazby nezvýší a hlavní sazba tak setrvá na úrovni 2 %. Pro vyšší sazby bude sice v únoru pravděpodobně opět hlasovat V. Benda a možná i T. Holub, avšak zbylí centrální bankéři včetně guvernéra J. Rusnoka dávají poměrně jednoznačně najevo, že v tuto chvíli preferují stabilitu úrokových sazeb.

Česká měna zatím prožívá mimořádně úspěšný start do nového roku. Dnes koruna vůči euru posílila těsně pod hladinu 25,10 CZK/EUR na post-intervenční maximum a na nejsilnější úrovni od ledna 2013.

Klíčovou makroekonomickou událostí tohoto týdne bylo zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB), na kterém centrální bankéři v souladu s předpoklady ponechaly úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba tak setrvává na úrovni 2,00 %.

V závěru listopadu a na začátku prosince bylo zveřejněno hned několik důležitých statistik, které stojí za zamyšlení, a to především s ohledem na vývoj domácí ekonomiky v nadcházejících čtvrtletích.

Listopadové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) skončilo v souladu s tržním odhadem a úrokové sazby zůstaly beze změny. Výsledek zasedání bankovní rady má však podobně jako v září jestřábí nádech, když dva členové rady hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb a zvýšení sazeb zároveň centrálním bankéřům doporučila i nová makroekonomická prognóza. Koruna v reakci na jestřábí zasedání bankovní rady výsledně posílila pod hladinu 25,50 CZK/EUR a přiblížila se maximům z konce října.

Dnešní zasedání Evropské centrální banky (ECB) podle předpokladů žádné výraznější změny v nastavení měnové politiky nepřineslo.

Česká ekonomika v závěrečném čtvrtletí loňského roku pořádně přidala na tempu. Oproti 3. čtvrtletí vzrostla o 1,0 %, meziročně o 2,9 % a v souhrnu za celý loňský rok o 3,0 %.

Spotřebitelské ceny v lednu pořádně přidaly na tempu, když oproti prosinci vzrostly o 1,0 % a v meziročním srovnání o 2,5 %. To je výrazně nad prognózou České národní banky s 2,0 %.

Česká ekonomika navzdory zpomalení i na začátku roku vytváří nová pracovní místa

Klíčovým sdělením ze zasedání bankovní rady ČNB je, že zvyšování úrokových sazeb v letošním roce zůstává i nadále ve hře.

V prosincových číslech z domácího průmyslu se již výrazněji projevila negativa, která v posledních měsících hlásí předstihové ukazatele a statistiky z německého průmyslu a které lze ve třech slovech shrnout termínem slábnoucí zahraniční poptávka.

Bankovní rada ČNB na nadcházejícím únorovém zasedání úrokové sazby nakonec nezvýší, když ze strany centrálních převáží opatrnost nad působením proinflačních domácích faktorů.

Maloobchod rostl velmi solidním tempem i v samém závěru loňského roku, který je pro většinu obchodníků tradičním vrcholem prodejní sezóny.

Pokud vyjdeme z předpokladu, že se růst domácí ekonomiky bude v příštím roce pohybovat lehce pod 3 %, tak nás ani na pracovním trhu žádná významná změna nečeká. I rok 2019 tak bude ve znamení nesouladu mezi vysokou nabídkou volných pracovních míst a nízkým stavem nezaměstnaných a výsledkem bude pokračující tlak na rychlý růst mezd.

Maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 1,4 % a po očištění o nestejný počet pracovních dnů o 2,5 %. Oproti srpnu se zvýšily o 0,6 %. Ve 3. čtvrtletí meziroční růst maloobchodních tržeb činil 3,7 %.

V souhrnu lze novou makroekonomickou prognózu podle mě vnímat jako optimistickou, když bankovní rada zůstává pozitivně naladěna ve prospěch pokračujícího silného růstu domácí ekonomiky.

Při zjednodušení následně dostáváme tento příčinný vztah – pokud se bude koruna během října a listopadu pohybovat v průměru kolem úrovně 25,60 CZK/EUR a zároveň nedojde k žádné významnější změně ve vývoji české a evropské ekonomiky, tak ČNB na prosincovém zasedání úrokové sazby zvýší.

Rychlý růst mezd a velmi nízká nezaměstnanost se podepisují pod zvyšující se domácí inflační tlaky. To je velmi dobře vidět z vývoje cen neobchodovatelných položek, zjednodušeně především služeb. K růstu meziroční inflace stále více přispívají také náklady spojené s bydlením.

Jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla tak může být fakt, že některé osoby využily současných podmínek na pracovním trhu a rozhodly se přes léto dobrovolně setrvat v pozici nezaměstnaných.

Na druhé straně je třeba zmínit, že červencová data z průmyslu je nutné brát s ohledem na celozávodní dovolené a větší výkyvy produkce s určitou rezervou a je lepší je hodnotit až dohromady s čísly za srpen. Na ta si však budeme muset ještě měsíc počkat.

Určitě nepřekvapí, že i v červenci rostly nejrychleji tržby spojené s prodejem přes internet a pomocí zásilkové služby. Internetoví prodejci zaujímají stále větší podíl na maloobchodním trhu, když sortimentně zasahují do téměř všech skupin zboží včetně potravin.

Z mezinárodního pohledu je obdobně rychlý růst mezd jako v ČR i ve středoevropském regionu, v Pobaltí a v Rumunsku. Naopak výrazně pomaleji rostou mzdy v západních a jižních zemích EU. Co se týká absolutní výše mzdy, tak průměrná mzda v ČR se i přes rychlý růst v posledních čtvrtletích pohybuje zhruba na třetině mzdové úrovně Německa (nutné je však zmínit, že tento poměr není očištěn paritou kupní síly).

Pod slabší červnový výsledek maloobchodu se podepsaly tři faktory – nižší počet pracovních dnů, slabší prodeje potravin a silná statistická základna z loňského roku.

ČNB na srpnovém zasedání podruhé v řadě zvyšuje úrokové sazby a dále tak rozevírá nůžky mezi korunovými a eurovými sazbami

Jedním z hlavních ekonomických témat posledních týdnů je nárůst protekcionistických opatření mezi Čínou a USA, tj. mezi zeměmi které bojují o post globální ekonomické jedničky. O hospodářské situaci USA se píše poměrně často, avšak situace v čínské ekonomice a výzvy, kterým tato východoasijská země musí čelit, se už tak často nerozebírají. V souvislosti s tím zaujme nedávná analýza Mezinárodního měnového fondu analyzující minulý i budoucí vývoj tohoto hospodářského giganta.

V posledních týdnech je jedním z hlavních ekonomických témat na finančních trzích riziko nárůstu zavádění protekcionistických opatření mezi USA a Čínou. Dosud přijatá opatření mají ale spíše psychologický dopad, než že by skutečně byla ohrožena globální ekonomika.

Pravděpodobnost oslabení koruny nad hladinu 26 CZK v nadcházejících dnech a týdnech výrazně vzrostla, a to dnešnímu zvýšení úrokových sazeb ČNB navzdory.

V posledních týdnech má koruna tendence oslabovat. Projevuje se to např. na jejím kurzu vůči euru či dolaru. Na první pohled by se mohlo zdát, že jak euro, tak i dolar mají dobrý fundament. Od Evropské centrální banky (dále ECB) se letos očekává ukončení kvantitativního uvolňování a v druhé polovině příštího roku po dlouhé době první zvyšování úrokových sazeb. V USA pak k utahování měnové politiky dochází již nějakou dobu. Jsou ale tyto dvě hlavní světové měny na tom opravdu dobře, nebo skrývají mnohá rizika.

Další oslabení koruny v květnu vyloučit nelze, avšak z několikaměsíčního pohledu je posilování koruny i nadále pravděpodobnější variantou

Česká národní banka se v listopadu 2013 připojila po bok těch centrálních bank, které využívaly nestandardní nástroje měnové politiky. A těch byla v roce 2013 ve vyspělém světě většina. Kurzový závazek však splnil svůj hlavní účel, tj. dosažení 2 % spotřebitelské inflace, až výrazně později, než Česká národní banka původně očekávala.

Současný růst globální ekonomiky je jeden z nejvyšších za posledních deset let. V loňském roce se navíc růst HDP týkal v podstatě všech zemí a regionů od eurozóny, přes USA, Čínu a Japonsko až po země závislé na vývozu komodit jako je Brazílie či Rusko. To před rokem 2017 nebylo zvykem, protože se vždy našla skupina zemí, kterým se z různých příčin hospodářsky nedařilo. Pozitivní jsou v tomto směru i vyhlídky na silný hospodářský růst pro letošní rok, avšak s jedním velkým otazníkem. Tímto otazníkem jsou obchodní bariéry a případná negativní spirála obchodních překážek, která by mohla vyústit až v obchodní války.

Zasedání ČNB v březnu – úrokové sazby beze změny a celkově spíše nuda a šeď. O to zajímavější budou zasedání bankovní rady ve 2. čtvrtletí.

Mezi italskými stranami, uskupeními a bloky sice existuje řada rozdílů, ale lze najít i něco, co jednotlivé strany spojuje. Společným jmenovatelem jsou daňové škrty, vyšší důchody, vyšší sociální benefity všeho druhu, jednoduše řečeno populismus. Paradoxní je, že druhým dechem ty samé politické strany slibují v nadcházejících deseti letech výrazné snížení italského státního dluhu a to o 20 až 40 procentních bodů, což je naprosto nereálné.

ČNB sice v únoru zvyšuje úrokové sazby, avšak jejich dalšího zvýšení se pravděpodobně v brzké době nedočkáme.

Centrální bankéři se v závěru roku nepouští do větších akcí

Celkově novou makroekonomickou prognózu v kombinaci s tiskovou konferencí vnímám jako impuls k dalšímu posilování koruny v nadcházejících týdnech, ačkoliv prvotní reakce koruny byla negativní. I nadále vidím prostor pro další zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání, ačkoliv se pravděpodobnost tohoto kroku ČNB po dnešku snížila.

Počet volných pracovních míst již přesáhl 200 tis. Čistě hypoteticky, pokud by v nadcházejících měsících pokračovalo stejné tempo nárůstu volných pracovních míst na straně jedné a úbytek uchazečů na straně druhé, tak by příští rok na jaře byl poměr volných míst a volných uchazečů jedna ku jedné.

V meziročním srovnání zůstávají hlavním tahounem růstu spotřebitelské inflace potraviny, které se na zvyšování inflace podílejí zhruba ze dvou pětin.

Při detailnějším pohledu určitě zaujme zpomalení prodejů přes internet, když v srpnu tržby rostly jen o 12,4 % meziročně, tedy nejpomaleji v letošním roce. Znamená to, že spotřebitelé ztrácejí zájem o prodeje přes internet? Rozhodně ne. Důvodem slabšího srpnového výsledku je především skutečnost, že loni v srpnu tržby přes internet rostly o velmi silných 31,1 %! Přesun prodejů z kamenných prodejen směrem na internet tak nekončí, naopak dále pokračuje.

ČNB nakonec úrokové sazby ponechala beze změny, avšak z poměru hlasování jasně vyplývá, že zvýšení úrokových sazeb v listopadu je téměř hotovou záležitostí.

Výsledně vnímám pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání jako vyrovnanou padesát na padesát. Téměř s jistotou však lze říci, že pokud se sazby nezvýší v září a zároveň nedojde k dramatickému obratu ve vývoji domácí či evropské ekonomiky, tak se zvýšení sazeb dočkáme v listopadu. Je tedy zřejmé, že se ČNB podobně jako mnoho dalších centrálních bank v posledních měsících zřetelně vydala na cestu utaženějších měnových podmínek.

FDP jako liberální strana prosazuje volný obchod, větší podporu podnikání, snížení byrokracie a sociálních příspěvků a v souhrnu snížení státního dluhu. Oproti tomu Zelení prosazují větší výdaje na tzv. zelenou politiku, chtějí zavést vyšší daně pro velmi bohaté a zpřísnit dohled nad bankovním sektorem.

Důvody, které stojí za pokračujícím růstem maloobchodních tržeb, zůstávají neměnné. Velmi nízká nezaměstnanost, růst reálných mezd a nižší obavy spotřebitelů ze ztráty zaměstnání. Spotřebitelská důvěra zůstává velmi vysoká a naznačuje, že silný růst maloobchodu bude pokračovat i ve druhé polovině letošního roku.

Rychlejší růst mezd v kombinaci s rychlejším růstem domácí ekonomiky pravděpodobně přinutí ČNB k dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb a to již na zářijovém zasedání. Jak HDP, tak i mzdy totiž velmi pozitivně překvapily, inflace se drží nad 2 % a ani koruna vůči euru výrazně neposiluje. Doba na zvyšování úrokových sazeb je tak téměř ideální.

Z mírného sezonního červencového nárůstu nezaměstnanosti nelze vytvářet žádní negativní závěry směrem k vývoji na pracovním trhu. Ten zůstává i nadále pozitivní a v nadcházejících měsících podíl nezaměstnaných osob zamíří pod 4 %.

Červnová data sice příliš nepřesvědčila, rozhodně z nich však nelze dělat negativní závěry o výkonu českého průmyslu směrem k druhé polovině letošního roku.

Velmi dobrá červnová čísla z maloobchodu jsou odrazem silného trhu práce s nízkou nezaměstnaností a zrychlujícím růstem mezd. Navíc naznačující na pokračující silný příspěvek spotřeby domácností do růstu HDP.

Toto zvýšení sazeb ČNB má velmi symbolický význam v tom smyslu, že definitivně ukončuje období nulových sazeb, které bylo spojeno s nejistotou hospodářského vývoje v ČR. ČNB tímto zvýšením sazeb říká - končí období hospodářské nejistoty s nízkou inflací a nulovými sazbami a začíná nové období konjunktury s vyšší inflací a zvyšováním sazeb.

ČNB dosavadní nezvyšování sazeb obhajuje kromě posilující koruny po ukončení kurzového závazku například tím, že než začne zvyšovat sazby, tak chce mít jistotu, že domácí inflační tlaky budou schopny převážit případné protiinflační tlaky ze zahraničí. Ruku na srdce, s ohledem na velikost a otevřenost české ekonomiky, je toto v podstatě nereálné.

Velmi nízká nezaměstnanost a tím pádem i nedostatek volných pracovníků představuje problém pro řadu podniků. Poptávka je především po kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovnících do průmyslu či po řidičích. Na polovinu nabízených volných pracovních míst se přitom firmy spokojí s uchazeči, kteří mají jen základní vzdělání.

S ohledem na velmi nízkou nezaměstnanost, když v ČR je míra nezaměstnanosti vůbec nejnižší v zemích EU, růst reálných mezd a celkově příznivé ekonomické klima je velmi pravděpodobné, že meziroční růst maloobchodních tržeb kolem 5 % bude pokračovat i ve druhé polovině letošního roku.

Silná domácí poptávka se bude v letošním roce i nadále promítat do růstu objemu dováženého zboží. Na druhé straně bude pokračovat silný vývoz průmyslových výrobků, především motorových vozidel, do zemí EU28. V souhrnu za letošní rok přebytek obchodní bilance nepřekoná rok 2016 a měl by dosáhnout 150 mld. korun.

Největší neznámou je tak vývoj zahraniční poptávky po nových automobilech. V eurozóně zájem o automobily vyrobené v ČR sice stále trvá, avšak i evropský trh začíná být stále více nasycen. Automobily však pravděpodobně budou více tématem roku 2018, než druhé poloviny letošního roku.

V dubnu se sice o něco méně nakupovalo, o to více však spotřebitelé utráceli za ubytovací služby.

Růst mezd na začátku letošního roku dále zrychlil. Konkrétně v 1. čtvrtletí se průměrná mzda nominálně zvýšila o 5,3 % na 27 889 korun. Naposledy rostla průměrná nominální mzda rychleji ve 4. čtvrtletí 2008, konkrétně o 7,4 %.

• Do 2. kola francouzských prezidentských voleb postoupily E. Macron a M. Le Pen
• Ve francouzských volbách se hlasuje o euru, protože vítězství M. Le Pen by mohlo odstartovat definitivní rozpad eurozóny v podobě, jak ji známe dnes
• Největším rizikem pro společnou evropskou měnu v tuto chvíli představuje růst preferencí nacionalistické kandidátky M. Le Pen před 2. kolem prezidentských voleb

(upraveno po tiskové konferenci s guvernérem ČNB J. Rusnokem)
• Koruna posiluje, avšak ČNB extrémnímu posílení koruny pravděpodobně brání devizovými intervencemi (J. Rusnok však intervenční aktivitu ČNB na tiskové konferenci nepřímo dementoval)
• Koruna tak v tomto směru zatím rozhodně nenapodobuje švýcarský frank z ledna 2015

České národní bance tak v ekonomické rovině nic nebrání, aby po více jak třech letech oznámila ukončení kurzového závazku a přestala korunu držet nad hladinou 27 Kč/EUR. Přesto však na nadcházejícím březnovém zasedání konec kurzového závazku neoznámí a to vzhledem k tomu, že se oficiálně zavázala ukončit intervenční režim až po 1. čtvrtletí 2017. K definitivnímu ukončení kurzového závazku následně může dojít kdykoliv po 31. březnu, tj. klidně již v dubnu na některém ze čtvrtečních „malých“ zasedání bankovní rady.

Výhled na růst průmyslové produkce v letošním roce zůstává pozitivní a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by mělo v nejbližších měsících nastat výraznější zpomalení. Růst průmyslové produkce však bude slabší než v předchozích letech a to s ohledem na to, že průmyslové podniky v mnoha ohledech naráží na své kapacitní limity. To se týká primárně podniků ve zpracovatelském průmyslu.

Rostoucí příjmy domácností a rychlejší růst mezd u nízkopříjmových skupin obyvatel vytvářejí ideální předpoklady pro další růst tržeb obchodníků v letošním roce. Tato skutečnost by se měla promítat i do spotřeby domácností, která zůstane hlavním zdrojem růstu české ekonomiky v letošním roce.

Vzhledem k tomu, že v posledním čtvrtletí loňského roku již rychleji rostly ceny, tak reálný růst průměrné mzdy činil 2,8 %, respektive 4,6 % u mzdy mediánové. V souhrnu za celý loňský rok vzrostla průměrná mzda nominálně o 4,2 % na 27 589 korun.

Komentář analytika Miroslava Nováka a dalších...

Tři otázky a odpovědi

Přes na první pohled velmi špatná červencová data nelze ohledně dalších měsíců dělat negativně ukvapené závěry. Předně je nutné počkat na srpen a hodnotit výsledek průmyslu v součtu s červencem. Výrazný pokles produkce zatím nenaznačují ani měkká data jako indexy PMI či průmyslové důvěry ČSÚ. Zároveň je však zřejmé, že průmysl ve druhé polovině roku zpomalí, ale s tím se ostatně počítalo.

Ve druhé polovině letošního roku se dalšímu zpomalení růstu hrubého domácího produktu nevyhneme. Zahraniční poptávka slábne, což se odrazí i na výkonu zpracovatelského průmyslu. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky se stanou domácnosti a zrychlí i investiční aktivita.

V nadcházejících měsících lze počítat s dalším pozvolným růstem inflace. Na meziroční růst cen přesahující 1 % si však budeme pravděpodobně muset počkat až do příštího roku.

Pokles nezaměstnanosti má však i své stinné stránky, když stále větší část zaměstnavatelů nemůže najít vhodné uchazeče. V rámci ČR v současnosti existují regiony (například okres Rychnov nad Kněžnou), kde je počet nabízených míst dokonce vyšší než počet registrovaných nezaměstnaných.

To, jak se bude ve druhé polovině letošního roku dařit průmyslu jako celku, je do značné míry odvislé od toho, jaký bude zájem v eurozóně o v ČR produkované automobily a díly. Každopádně je nutné počítat s tím, že tempo růstu produkce bude ve druhé polovině roku slabší a to i vzhledem k některým negativním signálům – např. poklesu červencovému indexu PMI pod neutrální hranici 50 bodů.

Nákupní horečka u nás sice nedosahuje takové intenzity jako například v Rumunsku, ale z pohledu dynamiky maloobchodních tržeb patří ČR v letošním roce mezi ty evropské země, kde prodeje rostou nadprůměrně rychle. Pro zajímavost v Rumunsku za první polovinu roku vzrostly tržby v maloobchodu meziročně o více jak 17 %. První polovina letošního roku tak potvrzuje předpoklad, že spotřeba domácností bude letos tahounem ekonomického růstu.

S výsledkem referenda samozřejmě vyvstala otázka, zda Česká národní banka (ČNB) může oddálit ukončení intervenčního režimu. Odpověď zní - ano, může. V případě, že ve druhé polovině letošního roku bude vzhledem k Brexitu přetrvávat zjitřená atmosféra na finančních trzích, tak Evropská centrální banka velmi pravděpodobně posune ukončení programu kvantitativního uvolňování na konec r. 2017, případně až do r. 2018. ČNB by tak pravděpodobně byla nucena ukončení intervenčního režimu odložit až na konec příštího roku či až do r. 2018.

Dopad výsledku referenda bude pro britskou GBP asymetrický. V případě varianty Bremain GBP posílí v procentech méně, než o kolik oslabí v případě varianty Brexit.

Vývoj spotřebitelských cen je jako na houpačce. V dubnu se inflace vzdálila nule, v květnu se jí opět přiblížila. Kartami v květnu zamíchal především levnější alkohol, některé potraviny a zemní plyn, kde šly ceny oproti dubnu dolů.

Výrazné zlepšení situace na pracovním trhu má samozřejmě dopady na zaměstnance i zaměstnavatele. Nabídka volných uchazečů na pracovním trhu se permanentně snižuje a pro řadu firem je téměř nemožné najít vhodné kandidáty na zaměstnání. Odrazem tohoto stavu je akcelerující růst mezd, když výrazněji dostávají přidáno zaměstnanci s podprůměrnými příjmy.

Dubnová čísla z průmyslu nabízejí tradiční obrázek. Výroba automobilů jede na plné obrátky. Strojírenství si udržuje mírné růstové tempo. Pokles produkce pokračuje v těžbě a lehce do plusu se letos poprvé dostala energetika.

Velmi dobře se v dubnu prodávala motorová vozidla. Poptávka po nových automobilech se oproti předchozím letům netýká již primárně firem, ale stále více se na ní podílejí i domácnosti. Slabý naopak zůstal v dubnu prodej počítačů a komunikačních zařízení. Tržby sice v dubnu meziročně vzrostly o 2,2 %, ale v souhrnu za první čtyři měsíce letošního roku jsou ve srovnání za stejné období loňského roku o 0,5 % nižší. V předchozích letech přitom bylo zvykem, že tržby za počítače rostly více jak dvouciferným tempem.

Mzdy porostou i v dalších čtvrtletích letošního roku. Silný hospodářský růst v předchozích dvou letech vyprázdnil úřady práce a nabídka uchazečů o zaměstnání se neustále snižuje. Růst reálných mezd bude letos zároveň podporovat spotřebu domácností.

V poslední době se zintenzivnila jednání v rámci zemí Visegrádské skupiny, kterou tvoří společně s Českou republikou Maďarsko, Polsko a Slovensko. Dané země mají i vzhledem k nedávné historii mnoho společného. Jaká je však ekonomická provázanost zmíněných zemí a došlo za poslední dvě dekády v tomto směru k nějaké změně? Na tuto otázku hledáme odpověďˇ s pomocí dat o vývoji zahraničního obchodu.

Velmi nízká inflace bude tématem minimálně i pro první polovinu letošního roku. Vzhledem k rekordně nízkým cenám ropy nelze očekávat výraznější růst inflace ani na začátku letošního roku, a to navzdory zvýšení spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. Inflace se tak bude i nadále pohybovat pod 1 % a výrazněji nad 1 % zamíří pravděpodobně teprve ve druhé polovině letošního roku. Dvouprocentní inflace se pravděpodobně nedočkáme dříve než v roce 2017.

Konec roku je tradičně obdobím, kdy dochází kvůli negativním sezonním faktorům k nárůstu nezaměstnanosti. Prosincový růst nezaměstnanosti tak lze přičíst výhradně negativní sezónnosti. Situace na pracovním trhu však zůstává pozitivní a optimistické jsou i vyhlídky pro letošní rok.

Velmi solidní růst průmyslu bude velmi pravděpodobně pokračovat i zkraje letošního roku. Svědčí o tom předstihové ukazatele jako index nákupních manažerů PMI či indikátor důvěry mezi průmyslovými podniky. Stejně jako loni, tak i letos potáhne průmysl vzhůru výroba motorových vozidel.

• Bude se české ekonomice dařit i v roce 2016?
• Ukončí letos ČNB intervenční režim nebo až v roce 2017?
• Dostane se euro k dolaru na paritu?

V srpnu výroba automobilů přispěla k celkovému růstu produkce 1,5procentním bodem. Výroba tradičně rostla i u výroby kovových konstrukcí a pryžových a plastových výrobků. Růst průmyslu sice zajišťují primárně zpracovatelská odvětví, avšak v posledních měsících k růstu kladně přispívá i těžba a energetika.

Meziroční růst tržeb byl sice v srpnu nejslabší od začátku roku, avšak velkou měrou se na tom podílelo teplé letní počasí v kombinaci s dovolenými. Výsledkem tak bylo slabší tempo růstu nepotravinářského zboží.

Vývoj na pracovním trhu zůstává i nadále velmi příznivý a zkraje podzimu bychom mohli být svědky poklesu nezaměstnanosti pod hladinu 6 %. Pozitivnímu trendu nahrává sílící domácí poptávka, díky níž dochází k stále větší tvorbě nových pracovních míst i mimo zpracovatelský průmysl. Nábor nových zaměstnanců se tak již týká většiny odvětví.

Velmi pozitivní vyhlídky přetrvávají i na druhou polovinu letošního roku. V souhrnu za celý letošní rok by mohl průmysl vzrůst o více než 4 %, když v nadcházejících měsících počítám s mírně nižší dynamikou průmyslové produkce, než jsme byli svědky v první polovině letošního roku.

Druhý důvod má trvalejší charakter a do čísel o zahraničním obchodě se bude promítat i v dalších měsících. Je jím rychlejší růst dovozu, který snižuje přebytek obchodní bilance! V červenci dovoz rostl rychleji již pátým měsícem v řadě. Z teritoriálního členění lze tuto skutečnost ukázat následovně – růst vývozu do zemí Evropské unie roste letos pomaleji než dovoz z mimoevropských zemí!

Zájem o nákupy českého spotřebitele neopustil ani v létě, což se kladně odrazilo na růstu červencových maloobchodních tržeb. V první polovině letošního roku přitom tržby v maloobchodu vzrostly meziročně o 6,2 % a podobně silná čísla pravděpodobně uvidíme i v jeho druhé polovině.

S meziroční inflací pod 1 % lze směle počítat i po celou druhou polovinu letošního roku. Kde hledat důvody? Na jedné straně vekou část deflace případně dezinflace dovážíme ze zahraničí. Na straně druhé i inflační tlaky z domácí ekonomiky jsou navzdory slušnému růstu HDP jen minimální, když růst mezd je stále umírněný.

Problémem zůstává i nadále dlouhodobá nezaměstnanost. Podíl nezaměstnaných, kteří jsou na pracovním úřadu déle než rok, činil v červenci více jak 45 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Reakce koruny na zasedání ČNB byla naprosto minimální, v řádu několika haléřů. ČNB tak velmi pravděpodobně prodloužila červencový „nový normál“ na měnovém páru koruny vůči euru. Ten spočívá v tom, že se obchoduje těsně nad hladinou 27 Kč/EUR s maximálními denními pohyby několika haléřů. Pokud se v nejbližších týdnech na finančních trzích nic zásadního nestane, může tento nový normál trvat minimálně do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které proběhne 24. září.

Naprosto klíčovou položkou vývozu jsou stroje a dopravní prostředky, které v červnu tvořily přes 52 % veškerého vývozu. Výsadní postavení v tomto směru zaujímá vývoz silničních vozidel, který činí přes 20 % veškerého vývozu a tento poměr se navíc zvyšuje. Vzhledem k tomu, že je výroba automobilů cyklické odvětví, tak do budoucna vysoká závislost na automobilech může pro Česko představovat nebezpečí poklesu vývozu v případě, že se evropská poptávka po automobilech sníží.

To, že průmysl roste již osm měsíců v řadě, se pozitivně promítá i do zvyšování zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích. Jedním z nejrychlejších růstů zaměstnanosti se mohou pochlubit v automobilovém průmyslu, kde zároveň pracuje nejvíce zaměstnanců. V 1. čtvrtletí letošního roku to bylo přes 151 tis. Téměř 12 % veškerých zaměstnanců průmyslu vyrábí automobily a závislost Česka na výrobě aut tak i v tomto ohledu roste.

A kde hledat příčiny silných prodejů? Odpověď je jednoduchá. Spotřebitelský apetit je odrazem růstu domácí ekonomiky. V posledním roce výrazně poklesla nezaměstnanost a tvorba nových pracovních míst je nejrychlejší od krizového roku 2008. Menší obavy o ztrátu zaměstnání se následně projevují i ve vyšší ochotě spotřebitelů utrácet a méně spořit.

S úrokovými sazbami se hýbat nebude a opuštění intervenčního režimu bude bankovní rada plánovat nejdříve na druhou polovinu roku 2016. Vše tedy zůstane při starém. S čím je však podle mě nutné počítat, že se ČNB ostřeji vymezí proti aktuálně příliš silné koruně a rovněž zdůrazní korunu jako silný protiinflační faktor. Koruna by tak příští čtvrtek mohla k euru oslabit, a to i o několik desítek haléřů.

Nadpoloviční většina bankovní rady se jednoznačně drží názoru, že kurzový závazek nebude opuštěn dříve než ve druhé polovině roku 2016. Změna úrokových sazeb, respektive jejich zvýšení, protože dolů již nemají kam klesat, je zase nejprve podmíněna ukončením kurzového závazku. Takže to hlavní, co budou centrální bankéři na nadcházejícím a následně i na nadcházejících zasedáních dělat je, že budou vyčkávat a slovně usměrňovat kurz koruny k euru. Ten, kdo očekává od ČNB nějakou akci, bude zklamán.

Nezaměstnanost klesá především mezi krátkodobě nezaměstnanými. Naopak počet dlouhodobě nezaměstnaných nad dva roky meziročně mírně vzrostl na téměř 143 tis. Rovněž podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob se v květnu zvýšil na 30,6 %.

Výhled na nadcházející měsíce zůstává i nadále pozitivní, což naznačují předstihové indikátory z domova i ze zahraničí a rovněž údaje o nových zakázkách. Především zpracovatelský průmysl tak bude nadále tahounem, nikoliv však jediným, domácí ekonomiky.

Spotřebitelská důvěra v blízkosti osmiletého maxima a kontinuální zlepšování situace na pracovním trhu jsou faktory, které by měly podporovat růst maloobchodu i v nadcházejících měsících. Vyšším prodejům by měl navíc letos pomáhat i růst reálných mezd.

Pozitivní trend na pracovním trhu trvá již od začátku loňského roku a je podporován i dalšími statistkami jako je růst počtu hlášených volných pracovních míst, klesajícím počtem nezaměstnaných absolventů a výsledně i snižujícím se počtem osob připadajících na jedno volné pracovní místo.

V posledních týdnech vzrostla intenzita výroků centrálních bankéřů o možném posunu intervenční hladiny ze současných 27 Kč/EUR. Možnost realizace těchto vyjádření na květnovém zasedání je však podle mě naprosto vyloučená a i pravděpodobnost realizace na příštích zasedáních je podle mě zcela minimální. K posunu intervenční hladiny totiž z mého pohledu neexistuje momentálně žádný podstatný důvod.

• Růstové vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, oproti tomu hospodářský růst v USA bude letos slabší, než se ještě na začátku letošního roku čekalo.
• Původní otázka o kolik letos Fed úrokové sazby zvýší, se změnila na otázku, zda vůbec dojde ke zvýšení úrokových sazeb.
• Současné hodnoty amerického dolaru jsou příliš silné a ve druhé polovině letošního roku očekávám oslabení americké měny.

Podobně jako v lednu, i v únoru se do souhrnné bilance pozitivně odrazila nižší cena ropy a z ní odvozených produktů. V únoru tak byl díky levné ropě schodek bilance minerálních paliv nejnižší od roku 2009. Ještě loni v únoru byl přitom tento schodek téměř dvojnásobný.

Spotřebitelská důvěra v blízkosti osmiletého maxima, kontinuální zlepšování situace na pracovním trhu včetně růstu reálných mezd, to vše jsou faktory, které by měly podporovat růst maloobchodu i v nadcházejících měsících.

I v případě celoevropského srovnání patří Česká republika k zemím, kde je míra nezaměstnanosti vůbec jedna z nejnižších a jen mírně převyšuje sousední země Německo a Rakousko. V tomto případě je však nutné zdůraznit, že se pracuje s jinou metodikou výpočtu nezaměstnanosti, než používá Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Znamená to tedy, že intervenční režim bude za rok v červenci ukončen? Domnívám se, že nikoliv. Intervence totiž budou mít stále obhájce v nadpoloviční většině členů bankovní rady.

Zatímco v první polovině loňského roku se deflace české ekonomice jen těsně vyhnula, tak v první polovině letošního roku se to již „asi“ nepovede. „Asi“ v uvozovkách je napsáno schválně, protože o tom zda se česká ekonomika propadne do deflace či nikoliv rozhodne vývoj cen pohonných hmot.

Z mírného nárůstu sezónně neočistěné nezaměstnanosti na začátku letošního roku však nelze dělat negativní závěry. Naopak. Pokud se podíváme na meziroční srovnání, došlo u jednotlivých ukazatelů z pracovního trhu k jednoznačnému zlepšení.

V souhrnu lze říci, že se loni průmyslu dařilo. Objem průmyslové produkce konečně překonal doposud rekordní rok 2007 a to navzdory poklesu produkce v těžbě a v energetice. Příznivé jsou vyhlídky i pro letošní rok a většina podpůrných ukazatelů jako předstihové průmyslové indikátory, hodnota nových zakázek či data z Německa ukazují, že průmyslová konjunktura bude pokračovat.

Vyšší chuť spotřebitelů utrácet tak byla dána do značné míry dána i psychologickými faktory, především optimismem z lepší budoucnosti. Nemalá část spotřebitelů rovněž sáhla do úspor. A zde je největší riziko dalšího růstu maloobchodu. Pokud většině domácností neporostou adekvátním způsobem i reálné mzdy, růst prodejů se opět výrazně zpomalí. Zatím však tomuto scénáři nic nenasvědčuje.

• Důvody korunových ztrát
• Kam až může koruna oslabit
• Pohled České národní banky

Co přinese rok 2015

Nová pracovní místa v posledních měsících vznikala především ve zpracovatelském průmyslu, avšak se sílící domácí poptávkou lze očekávat tvorbu nových míst i v oblasti služeb. Navzdory optimistickým předpokladům si však na výraznější pokles podílu nezaměstnaných osob pod sedmiprocentní hranici budeme muset počkat až do roku 2015.

Výsledek dnešního zasedání Evropské centrální banky (ECB) přinesl jasný vzkaz. ECB chce vrátit inflaci v eurozóně k dvouprocentnímu inflačnímu cíli (předběžný odhad květnového meziročního růstu inflace v eurozóně činil pouze 0,5 %), zároveň chce zlepšit dostupnost úvěrů malým a středním podnikům (růst peněžní zásoby M3 v dubnu činil jen 0,8 %, přitom celovaná úroveň ECB je 4,5 %) a bojovat proti příliš silnému euru, které by mohlo destabilizovat křehký hospodářský růst v eurozóně.

Ve vleku intervencí ČNB
Po dvou letech hospodářské recese dosáhne HDP v roce 2014 kladných hodnot. Růst domácí ekonomiky bude zpočátku tažen zejména zahraniční poptávkou a postupně se přidá i poptávka domácí. Dařit se bude především průmyslu. Skončit by měl dlouhotrvající pokles výroby ve stavebnictví. Se zpožděním se začne zlepšovat i situace na pracovním trhu. Spotřebitelská inflace zůstane utlumená a to navzdory výrazně slabšímu kurzu koruny.